Tak jako Slováci mají matici slovenskou, iv Čechách jsme měli něco podobného. To však nefungovalo tak dlouho. Slováci jsou možná více hrdejší národ, že si zachovali spolek až dodnes.

Spolek na zhodnocování českého jazyka a literatury působící v letech 1831 - 1949. "Pokladnice na vydávání knih českých buď vědeckých nebo krasnořečných nebo vubec prospěšných" - to je charakteristika kulturní instituce uvedená v jejích vlastních stanovách. Zpočátku v jejím vedení byly kníže Rudolf Kinský, Josef Jungmann, František Palacký a Jan Svatopluk Presl.

Členský příspěvek byl 50 zlatých. Matice česká převzala vydávání Časopisu múzejníkov a omožnila vydání Jungmannovo česko německého slovníku a Šafárikova Slovanských starožitností (obě díla v 30. letech). V 40. letech vzrostl počet členů a umožnil vydávání čtyř edicí: Staročeská bibliotéka, novočeského bibliotéka, Bibliotéka klasiku, Domácí bibliotéka.

Do vedení Matice české zvolili i F. E. Čelakovského, J. E. Vocla, V. V. Tomka, P. J. Šafárika a další Matice česká vydávala mimo jiné i Palackého Dějiny národu českého v Čechách iv Moravě, Jungmannova Historiu literatury české a soubor překladů Shakespearových her.